Chtěla bych jednou být paní kněžnou

Jablunkov – Snad každé děvče v dětství snilo o životě na zámku, překrásných šatech, zářících sálech, bálech doprovázených živou hudbou a tom, že je středem vybrané společnosti. Kde ale takový mimořádný palác najít? Vydejte se na cestu za vycházejícím sluncem přes hory a doly až na samý okraj naší země, a dorazíte do nejvýchodnějšího městečka na soutoku řek Olše a Lomné. Jeho název Jablunkov však není odvozen od jabloní, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale od výrazu „jablum“, jenž pochází z latinského „gabella“ a značí „poplatek“. Původní hradiště totiž leželo na obchodní stezce a od obchodníků zde byly vybírány celní poplatky. Osada se postupně rozrůstala a v roce 1560 získala městská práva.

Dům těšínských kněžen

A právě v Jablunkově na náměstí se takový vzácný renezanční dům ze 16. století nachází. Místní mu říkají „Knížecí dům“, protože se k němu vážou osudy dvou šlechtičen. První z nich, kněžna Kateřina Sidonie, manželka těšínského knížete Václava III. Adama, dům obývala ve druhé polovině 16. století. Proslula jako chovatelka koní a pro své výborné jezdecké i lovecké schopnosti byla srovnávána s bájnými amazonkami. Podle legendy byl dům za jejího života spojen s nedalekým kostelem podzemní chodbou, kterou prý Kateřina Sidonie chodívala na bohoslužby.

Druhou šlechtičnou, jež v domě žila v polovině 17. století, byla poslední těšínská Piastovna Alžběta Lukrécie. V Jablunkově našla azyl v roce 1642, kdy Těšín obléhala švédská vojska. Získala si zde autoritu mimo jiné tím, že potvrdila jablunkovským řemeslníkům podobné svobody, jaké měli jejich těšínští kolegové.

Rozsáhlá rekonstrukce

Vzácný řadový dům s číslem popisným 150 s dochovanými křížovými klenbami prochází aktuálně komplexní rekonstrukcí ve snaze objekt zbavit problémů s vlhkostí zdiva a havarijním stavem krovu a střechy. Po provedení tesařských zásahů do konstrukce krovu následovala šetrná fyzikální horkovzdušná sanace, která zahubila veškerá vývojová stádia dřevokazného hmyzu a následně provedl Krovservis preventivní chemickou ochranu krovové konstrukce, aby se zamezilo opětovnému napadení v budoucnu a dům mohl další roky sloužit bez rizika škod páchaných dřevokazným hmyzem.

Krajina a lidé

Cílem záchrany a obnovy Knížecího domu je vytvoření nové expozice nazvané „Krajina a lidé“ v rámci nově vznikajícího Muzea Trojmezí. Muzejní sbírky budou prezentovat přírodní a kulturní hodnoty na spojnici České republiky, Slovenska a Polska, jehož je Jablunkov symbolickým centrem. Je to prostor, ve kterém se v minulosti stýkaly, potýkaly, vzájemně ovlivňovaly a obohacovaly české, polské, slovenské, ale také třeba německé nebo židovské jazykové a kulturní vlivy.

Goralská kultura

Za zmínku jistě stojí také okolnosti osídlení tohoto kraje. Lidé, kteří ve středověku osídlovali okolí Jablunkova, klučili lesy, stavěli domy a vtiskli charakter zdejší krajině, jež zase utvářela jejich životy. Tak vznikla specifická goralská kultura a jedinečný folklór. Ten každoročně na přelomu července a srpna připomíná třídenní přehlídka tradic a zvyků Jablunkovska na mezinárodním folklórním festivalu „Gorolski Święto“ („Horalský svátek“). Hovorově je také nazýván „Gorol“, což v těšínském nářečí znamená horal.